v Alšově ulici 454/10 ve Starém Harcově stojí nenápadný krychlový dům Karla Hubáčka
V roce 1958 zadal Městský národní výbor v Liberci spolu s Krajským projektovým ústavem výzvu místním architektům, aby navrhli dostupný rodinný dům . Karel Hubáček, Vlastimil Šeda a Josef Patrman navrhli tři varianty domu, z nichž zvítězila ta, která je je dnes známá jako dům Karla Hubáčka
Od počátku mělo jít o experimentální dům, který bude udávat cestu budoucí sériové výrobě rodinného bydlení
Roku 1959 Karel Hubáček se svým týmem dům vyprojektoval, celá stavba měla být vhodná pro mladé rodiny a měla být realizovatelná za 70 tisíc korun
Náklady se ovšem vyšplhaly na 295 tisíc korun a k sériové výrobě proto nedošlo
Experimentální dům byl dokončen v roce 1962 a přestože byl na LVT (Liberecké výstavní trhy) velmi úspěšný, měl být rozmontován a zapomenut
Nakonec v tomto jediném exempláři montovaného domu bydlel samotný Karel Hubáček se svojí rodinou
Roku 2023 Liberecký kraj koupil tento unikát od rodiny Karla Hubáčka za 12 milionů a dům se dostal pod správu Severočeského muzea v Liberci, nyní prochází stavebně-historickým průzkumem, který předchází plánované rekonstrukci
Součástí vybavení domu je originální nábytek a výmalba podle Hubáčkova návrhu, také část interiérových a stavebních úprav si prováděl architekt sám
V domě se nacházejí také umělecká díla, která Hubáček dostal darem od svých uměleckých přátel, rozsáhlá zahrada je citelně udržována v původním stavu
Liberecký kraj chce rekonstrukcí obnovit část domu do podoby, kdy ji vyprojektoval a obýval Karel Hubáček s rodinou
Pohled na současný stav exteriéru a interiéru Montovaného domu Karla Hubáčka
Bytový dům ve Wolkrové a Sosnové ulici je jedním z nejúspěšnějších projektů tohoto typu v Československu 60. let
Jednalo se o exkluzivní bydlení jaké v hromadné bytové výstavbě socialistického Československa nebylo téměř k nalezení
Projekt vznikl na základě společného návrhu architektů Karla Hubáčka a Jaromíra Vacka, územní plán lokality kolem Wolkerovy ulice vypracoval Karel Hubáček a řešení bytových domů navrhl Jaromír Vacek
Měly zde být využity prvky, které použili autoři experimentálního okrsku Invalidovna v Praze
Typickým znakem bytové domu Wolkerova bylo využití organických tvarů, přítomnost vlastního krbu v bytech a vysoká kvalita bydlení, jež dosahovala kvality skandinávské
Stavba byla dokončena roku 1972
Tato stavba má být důkazem, že panelák nemusí vypadat jako panelák a že byty mohou být dobře rozvržené, větší, dobře situované a levnější než typové. (Karel Hubáček)
Roku 1986 vypracoval Karel Hubáček studii na rekonstrukci bývalých pomocných prostor Severočeského národního divadla na experimentální divadlo
V této době měl již Hubáček za sebou projekt přestavby divadla Husa na provázku v Brně s získané zkušenosti mohl využít při rekonstrukci divadla v Liberci
Hubáček navrhl sál pro 200 diváků s odnímatelnou konstrukcí sedadlových řad v hledišti
Stavba se začala realizovat bez povinných stavebních povolení, a tak bylo zakázáno v ní pokračovat, nicméně po vydání dodatečného stavebního povolení bylo rozhodnuto, že divadlo musí být dokončeno do konce října 1988
Divadlo bylo oficiálně otevřeno v půlce září 1988 adaptací díla českého spisovatele Bohumila Hrabala "Obsluhoval jsem anglického krále"
V roce 1990 Hubáček ještě pracoval na stavbě třípodlažní provozní budovy, tyto přístavby byly dokončeny v roce 1993, úpravy se odrazily především v koncepci interiérů
Současná podoba Malého divadla F.X.Šaldy
Projekt Kino Máj byl přesunut z Prahy do Liberce, poněvadž návrh architekta Igora Richtera nebyl proveditelný kvůli vysoké hladině spodní vody
Karel Hubáček se se svým týmem k projektu dostal ještě za svého působení ve Stavoprojektu Liberec
Mezi jeho významné spolupracovníky patřil i Otakar Binar, se kterým Hubáček později pracoval i na stavbě vysílače a hotelu na Ještědu
Základní koncept kinosálu vznikl roku 1958 a byl schválen o rok později roku 1959, interiér zpracovávala architektka Eva Němcová z pražského Stavoprojektu a dodatečné návrhy interiérového vybavení vestibulu pocházejí od Karla Hubáčka z roku 1962
Kolaudace proběhla 7. března 1963 filmem Závrať od režiséra Karla Kachyni
Problém s vysokou hladinou spodní vody se podařilo vyřešit originální železobetonovou konstrukcí
Pro kino je typický tvar sedlové střechy připomínající lodní příď, která odkazuje na prostředí Máchova jezera, v Česku byl tento počin originální a do té doby jej nikdo nepoužil
Kino Máj mohlo promítat širokoúhlé filmy s velmi moderním stereofonním ozvučením
Dnes je kino součástí příspěvkové organizace Městské kulturní středisko Doksy a promítají se zde nejnovější české i zahraniční snímky
Pohled na přední a boční část Kina Máj