FENOMÉN

KAREL HUBÁČEK

Karel Hubáček - život

  • Karel Hubáček se narodil 23. února 1924 v Praze-Nuslích

  • Vystudoval reálné gymnázium a Fakultu architektury na ČVUT v Praze (studium dokončil roku 1949)

  • Během druhé světové války byl totálně nasazen v Berlíně a dále byl přesunut do pracovního tábora Berndorf u Breinschweigu

  • V srpnu 1951 nastoupil do Stavoprojektu v Liberci

  • V letech 1968-1971 působil v čele spolku SIAL (Sdružení inženýrů a architektů Liberec)

  • Do roku 1989 pracoval ve Stavoprojektu Liberec

  • Roku 1969 získal prestižní Perretovu cenu za Ještěd (dosud jediný český architekt, který se může pyšnit touto cenou)

  • Mezi lety 1990-1991 byl ředitelem znovuobnoveného samostatného sdružení SIAL

  • 1995-1999 působil jako pedagog na nově založené Fakultě architektury Technické univerzity Liberec

  • 23. listopadu 2011 podlehl dlouhé nemoci

Rozhovor s profesorem Jiřím Suchomelem

Ještěd – liberecká ikona

Současný stav exteriéru a interiéru (skleněné emblémy od sklářských výtvarníků Stanislava Libeňského a Jaroslavy Brychtové) vysílače a hotelu na Ještědu


  • Roku 1963, po požáru původního hotelu na Ještědu, byla vypsaná vnitropodniková soutěž libereckého Stavoprojektu na vybudování stavby, která by spojovala provoz restaurace, hotelu a televizního vysílače

  • Soutěže se účastnilo 12 architektů a týmů a Karel Hubáček vyhrál se svým nevšedním návrhem, který nebyl dosud nikdy použitý, jednalo se o tzv. rotační hyperboloid

  • Hubáček svůj projekt mezi lety 1963-1965 dvakrát změnil a jako statik byl vybrán Zdeněk Patrman

  • Architekt se musel vyrovnávat nejen s nevolí odpůrců, kteří hodnotili stavbu jako příliš futuristickou, ale i s náročnými přírodními podmínkami. Pro tento účel  byla vynalezena nová technologická zařízení, která měla stavbu chránit před různými přírodními živly

  • Základní kámen byl položen 30. června 1966, stavba byla slavnostně otevřena 9. července 1973

  • Popularita Ještědu byla obrovská, noviny tento architektonický skvost prezentovaly jako dílo československých dělníků a techniků, ve skutečnosti ale samotný Hubáček nebyl režimem příliš oblíbený a v průběhu stavby musel psát prosebné dopisy prezidentovi Ludvíku Svobodovi, aby dovolil stavbu dokončit a urychlil její průběh

  • Ve druhém patře věže se dnes nachází zasklená vyhlídková terasa, která je dostupná ze silnice tzv. schodišťovou věží, ve třetím patře můžeme navštívit hotelovou restauraci, v následujících dvou patrech jsou ubytovací pokoje

  • Interiéry stavby a veškerý mobiliář navrhnul architekt Otakar Binar, mobilní prvky interiéru se ovšem dochovaly jen v několika exemplářích či jediném kusu

  • Sklářští výtvarníci Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová vyplnili zeď veřejně přístupných prostorů osmi skleněnými emblémy, které sám Hubáček označil za spadlé meteority a které zdobí hotel dodnes

Karel Hubáček při stavbě hotelu a vysílače na Ještědu


SIAL

(Sdružení inženýrů a architektů Liberec)

Dva významní členové SIALu Karel Hubáček a Otakar Binar       
                                           

  • V červenci 1968 založen ateliér Sial složený z Hubáčkovy architektonické skupiny S 12, která zajistila výstavbu věže na Ještědu a skupiny architektů sdružené kolem Miroslava Masáka a Otakara Binara

  • Zakladatelé: Karel Hubáček, Miroslav Masák a Otakar Binar

  • Hlavním cílem SIALu bylo oprostit se od sériové práce a věnovat se mimořádným, nevšedním projektům

  • Pro SIAL byli kromě architektů důležití i zástupci nearchitektonických profesí např. statikové

  • Jedním z významných projektů původního SIALu byl kupříkladu Obchodní dům Ještěd

  • Architekti SIALu odsoudili invazi vojsk Varšavské smlouvy a Hubáčkovi bylo znemožněno převzít v Paříži prestižní Perretovu cenu (důvodem bylo jeho pozdní vystavení víza)

  • SIAL byl zrušen 1. ledna 1972 a byl začleněn do Stavoprojektu Liberec, architekt Karel Hubáček se také musel vrátit do Stavoprojektu a jeho jméno nesmělo figurovat pod realizacemi žádných staveb

  • Znovuobnovení SIALu nastalo až po pádu komunistického režimu pod názvem SIAL architekti a inženýři


Architektonické experimenty najdou opodstatnění v experimentech technických a jedny budou druhé provokovat k nejzajímavějším výkonům. (Karel Hubáček)

Obchodní dům Ještěd                                                                                          

Školka SIAL

                          Budova Školky SIAL v libereckých Radčicích před její demolicí                             

      Interiér dílny Školky SIAL v libereckých Radčicích           
       

  • Nápad vytvořit Školku SIAL vzešel od architekta Miroslava Masáka

  • Školka Sial sídlila v budově bývalého hostince Na Jedlové v libereckých Radčicích roku 1969

  • Hostinec byl roku 1971 zrekonstruován a mohl tak sloužit k bydlení mladých architektů, nacházela se zde dílna, kuchyně, koupelna, jídelna a každý student měl k dispozici vlastní palandu a samozřejmě rýsovací prkno

  • Cílem bylo vychovávat novou generaci architektů, kteří zde formou postgraduálního studia získávali nové zkušenosti a mohli se účastnit zahraničních stáží či debat s odborníky nearchitektonických profesí (např. s psychology, sociology či filozofy)

  • Školka SIAL měla dále pomáhat sdružení SIAL s realizacemi nových projektů

  • Mezi významné absolventy Školky SIAL patřili např. Martin Rainiš (autor Poštovny na Sněžce) a Jiří Suchomel (první děkan a zakladatel Fakulty architektury TUL)

  • Školku charakterizovala mimořádná svoboda netypická pro normalizační období, členové Školky Karlu Hubáčkovi natolik důvěřovali, že se mu svěřovali i s takovými záměry jako byla například emigrace

Bylo to pro získání představy, co reálná architektura je to nejlepší, co jsem v této zemi dostal. Je to zásluha Hubáčka a Masáka: kombinace Masákovy šikovnosti a Hubáčkovy velkorysosti. (Martin Reiniš)